Historie klubu

Úvod Historie klubu

Historie tenisu v Novém Bydžově

Tenis v Novém Bydžově má jeden z nejstarších klubů v Čechách. Po Praze, Liberci, Plzni, a Turnově byl asi pátým založeným klubem.


Počátky tenisu v Novém Bydžově sahají do devadesátých let 19. století. Po delších přípravách pod vedením nadšeného průkopníka pana lékárníka PhMr. Viktora Beneše byl postaven první soukromý tenisový dvorec na severní části pozemku cihelny. Využíván byl několika dívkami z předních bydžovských rodin.

3.března 1903 schválilo bývalé místodržitelství stanovy a založen byl Sportovní klub Nový Bydžov, který sdružoval tenis a fotbal. Klub se nacházel v areálu Rejdiště. V roce 1900 to byl jílovitý hliňák rozměrů asi 140 x 90 m, ohraničený strání na severní a západní straně, porostlý travou a drobnými křovinami s jívami ve stráních, s rybníčkatou louží velikosti asi tří tenisových kurtů v jihozápadní části. Odtud vytékala bahnitá stružka východním směrem k vstupní bráně dnešního fotbalového stadionu a dále do luk směrem k jatkám. Tenis se pomalu ale jistě probíjel do popředí a brzy nestačil jeden skromný kurt, zřizuje se další a staví se první „bouda“. Zatím ještě otevřená, ale je zárodkem budoucí klubovny. Klub prosperuje i společensky. Vyrůstá nová generace hráčů.

První zápas proti silnému turnovskému klubu v roce 1906 končí sice značnou porážkou, ale zanechává silnou touhu po odvetě. Ještě téhož roku přišla domácí vítězná odveta. V následujícím roce 1907 je sehráno sportovně i společensky úspěšné utkání s Jičínem. Před Vánoci odchází z Nového Bydžova zakladatel tenisu lékárník Beneš. Byl tím nejlepším předsedou SK, jakého si mohl klub přát. Novým předsedou se stává Alfons šlechtic Richter z Burgbrükenu. Nová klubová místnost vzniká v hotelu Schroll na náměstí.

V roce 1909 je postavena dřevěná klubovna u kurtu č. 1 a v provozu bylo 5 kurtů s orientací východ - západ. Sehrány byly čtyři zápasy a všechny vítězně. Tenisový areál je uznáván za nejlepší na českém východě. Stoupá výkonnost hráčů a klub poráží nejlepší kluby českého venkova jako Hradec Králové, Jičín, Pardubice, Mladou Boleslav a další. Úspěšně i vítězně se utkává i s nejlepšími pražskými kluby. V roce 1910 přijíždí do Nového Bydžova L. T. Ccrcle (5 : 7) a Česká sportovní společnost (6 : 9). Vítězně pak končí utkání s LTC Praha a Spartou Praha. V roce 1912 staví Česká tenisová unie proti Bydžovu dokonce výběr pražských hráčů, kteří u nás vítězí 9 : 6.

Mezníkem v životě klubuse v roce 1913 stává I. mezinárodní turnaj. Staví se nová klubovna na tehdejší poměry velice nákladná a s pěti tenisovými dvorci se malé sedmitisícové městečko stává sídlem silného tenisového klubu, jehož dobrá pověst stále roste. Klub se drží v popředí na čekém severovýchodě. Vychovává značný počet dobrých tenistů jako Janečka, Křížka, Jandečku, Zálabského, Nedbálka nebo Žofku.


Rok 1914 byl ve znamení připrav na II. mezinárodní Lawn Tennisové závody plánované na dny 12. - 16. srpna 1914. Bydžovský turnaj měl být v tom roce jediným mimopražským v zemích československých. Vypsáno bylo 10 soutěží včetně nejvyšší - poháru České Lawn Tenisové Associace. Přihlášeni byli jak nejlepší hráči čeští a moravští, tak řada vynikajících hráčů pražských a velký počet venkovských, který značně překročil minulou účast. Přislíben byl i start hráčů polských. Značným nákladem bylo upraveno 5 loni zřízených dvorců. Turnaj sliboval stát se zlatým hřebem tenisové sezóny. Ale přišel 28. červenec 1914, den kdy Rakousko-Uhersko vyhlásilo Srbsku válku a císař vydal manifest „Mým národům“. Začala I. světová válka. Veškeré společenské a sportovní akce byly okamžitě zrušeny, řada mladých mužů musela narukovat ihned a skoro všichni ostatní postupně také. Sportovnímu klubu z neuskutečněné akce vznikly dluhy. Válka na dlouhé čtyři roky zastavila veškerý sportovní život. Hřiště velkým nákladem zřízená pustnou, zarůstají travou. Z klubovny odolávají jen základy a masivní kostra. Vše ostatní je zničeno. Členy klubu rozvála válka do dalekých končin. Doma nezůstává téměř nikdo.


Po pětileté přestávce se sportovní život začíná probouzet. Velkou brzdou v rozvoji je však naprostý nedostatek hracího materiálu. Ceny raket a míčů, pokud jsou vůbec k dostání, jsou středním vrstvám téměř nedostupné. Smutný byl i pohled na hřiště, kde kdysi vládl veselý ruch.


Staří tenisáci po návratu z války v čele s Josefem Honsem a Aloisem Janatou se nedali neutěšenými poměry odradit. Obklopili se mladšími nadšenci a dali se do nové práce. Začínali doslova s holýma rukama. Nadšení provázelo zničené hřiště, nedostatek peněz a málo zájemců o bílý sport. Zřízen byl jeden dvorec na místo předválečných pěti. Postupem času zájem o hru vzrůstal a dvorec byl neustále obsazen. Začínají se navazovat válkou přerušené styky s ostatními kluby a v srpnu 1920 byl sehrán první meziměstský tenisový zápas s Českým Brodem, v němž Bydžov vítězí 7 : 1. To zvyšuje chuť k další práci. Jen peníze stále scházejí a brzdí větší a rychlejší rozvoj klubu. Na pomoc přichází sama městská rada. Dává k dispozici nezaměstnané a tím umožňuje znovuzřízení hřiště. Po několikatýdenní práci se klub honosí čtyřmi novými dvorci s orientací sever - jih a vzorně upraveným hřištěm. Vybudováno je také obloukové schodiště, které daroval klubu majitel pily Josef Hons. Členů stále přibývá a i společensky zaujímá tenisový klub významné postavení. Roku 1921 bylo odsouhlaseno a započato odvodnění Rejdiště kanálem větší světlosti a zavezení mokřadu v oblasti dnešních kurtů 5 a 6. Na celou jednu třetinu plochy, kterou měl tenisový klub k dispozici, a kde kdysi byl rybník, bylo navezeno sto fůr hlíny a 30 vagónů škváry. Po roční práci má klub k dispozici 6 kurtů, které jsou plně využívány. Tenis proniká do nejširších vrstev obyvatel města a areál se těší oblibě i u nehrajících. Klub se stává chloubou města a všichni se těší z jeho úspěchů, kterých klub čím dál častěji začíná dobývat doma i v jiných městech.

V roce 1922 dochází k přemístění sochy lva ze zrušené kašny na náměstí, která tam byla od dob Rakouska-Uherska, do tenisového areálu, kde stojí do dnes.


Bydžov se stává oblíbeným a vyhledávaným při sportovních podnicích a jeho mezinárodní lawn-tenisové závody, které pořádá v letech 1923, 1924 a 1926 jsou hojně navštěvovány hráči pražskými i venkovskými.


II. mezinárodní Lawn Tennisové závody - skutečně hrané, proběhly 3. - 8. 7. 1923 k dvacátému výročí trvání klubu. Rekordní počet 268 přihlášek, 71 závodníků staví do pozadí i většinu pražských turnajů.  Turnajový výbor s ředitelem Aloisem Janatou zajistil na pouhých 4 dvorcích zcela hladký průběh při dodržení všech časových plánů, což se předem mnohým i zkušeným hráčům zdálo nemožným. Četných diváků denně přibývalo, když se z denního tisku dočetli, jak skvostně se bydžovský turnaj vyvíjí. Přijížděli výpravy z většiny měst východních Čech, ale i z Prahy. Ke cti celého města patří zmínka, že turnaj byl prvořadou akcí také společenskou, takže se všem hráčům a hráčkám v Novém Bydžově moc líbilo. Universitní profesor dr. Just ve své řeči na večírku při vyhlašování vítězů pěkně charakterizoval skvělý úspěch turnaje velmi lichotivými slovy: „Po nadmíru krásném průběhu bydžovského závodu v roce 1913 očekávali starší závodníci od letošního ročníku velmi mnoho - ale i to bylo v každém směru předstiženo.“ Nejvyšší trofej dobyl Jan Koželuh po tuhém a napínavém boji s dosud nejlepším českým hráčem Žemlou.


V letech 1923 až 1925 se stává Jaroslav Žofka mistrem Velkopolska. V roce 1925 vítězí Nový Bydžov v Hradecké ceně, které se účastnilo sedm nejsilnějších týmů českého severovýchodu.   

  V letech mezi dvěma světovými válkami byl tenisový život v Novém Bydžově skutečně pestrý. Zvláště význam tenisových turnajů byl značný. Například v programu IV. mezinárodních závodů lawn-tennisových, pořádaných 14. - 18. Července 1926, najdeme mezi jmény hráčů například Karla Koželuha, dlouholetého profesionálního mistra světa, daviscupového reprezentanta Macenauera, sparťana Malečka, který se prosadil i jako střední útočník reprezentačního hokejového mužstva a mnoho dalších. V seznamu členů čestného výboru VII. Mezinárodních lawn-tennisových závodů v roce 1933 nalezneme mimo jiné předsedu československé lawn-tennisové asociace Karla Robětína, PhDr. Josefa Schránila, docenta UK v Praze a ředitele Národního muzea, dr. Václava Vojtěcha, polárního badatele a herce Vlastu Buriana a majora Venturu, olympijského vítěze v jízdě na koni.


Počátkem roku 1930 vzniká severovýchodočeská župa tenisová se sídlem v Novém Bydžově. Prvním předsedou je zvolen JUDr. Jan Drašner a jednatelem bydžovský nakladatel František Kostelecký. Klub zřizuje zimní krytý dvorec jako jediný v celé župě.

  1. září 1932 se konaly na novobydžovských dvorcích exhibiční zápasy profesionálního mistra světa Karla Koželuha se svými bratry Janem a Aloisem.   Karel Koželuh sehrál nejprve jednu sadu s nadějným juniorem Janem Mešejdou 6:0 a potom porazil Jana Koželuha 6:1, 6:3. Dále se hrála smíšená čtyřhra Jan Koželuh a Jiřina Drašnerová proti Karlu Koželuhovi s Jiřinou Bydžovskou 6:3 a Karlu koželuhovi se Schreiberovou 6:4. Exhibici ukončila čtyřhra Jan Koželuh s Aloisem Koželuhem proti Karlu Koželuhovi s Weisem, který byl oporou LTC Pardubice, 6:3, 6:4.

           

V letech 1933-1934 zřizuje sportovní klub dvě samostatné ledové plochy na tenisových dvorcích. Zimní areál otevřela krasobruslařská exhibice manželů Veselých z Kolína, československých reprezentantů, olympioniků a bývalých Bydžováků.


V roce 1937 byly VIII. Mezinárodní lawn-tennisové závody rozšířeny o mistrovství Čech. Novobydžovský tenisový oddíl patřil v těchto letech trvale mezi nejlepší. V letech 1937 a 1938 vybojovalo družstvo ve složení Žofka, Mešejda, Štegr, Čapoun st., Kastel, Sixta, Douša, Bydžovská, Drašnerová a Vacková titul mistra severovýchodní župy České lawn-tennisové asociace. 

Prvenství ve své župě potvrdil Bydžov i na župním turnaji jednotlivců, který se konal v roce 1938 ve Dvoře Králové. Bydžovští hráči si odtud odvezli 7 cen. Nejvýraznějšího úspěchu dosáhl tehdy 16letý junior František Sixta, 

pozdější několikanásobný mistr ČSR ve smíšené čtyřhře, který vyhrál juniorskou i seniorskou soutěž.


   

V roce 1939 je vybudována nová klubovna s terasou podél dvorce č. 3.

Druhá světová válka ochromila na dlouhých šest let život země i sportu. Po osvobození roku 1945 se se vrací život rychle do normálních kolejí. Podstatně se toto oživení promítlo i do činnosti novobydžovského tenisového oddílu. Nebývalý rozmach prodělává tenis po Únoru 1948. Zatímco dříve byl tenis sportem „horních deseti tisíc“, nyní jsou tenisové dvorce otevřeny široké veřejnosti a jeho popularita prudce stoupá. Z široké hráčské základny začínají postupně vyrůstat mnozí velmi dobří hráči., jako například MUDr. Josef Čeněk, akademický mistr světa z roku 1948 a v tomto roce se Nový Bydžov bez jediné porážky stává mistrem severovýchodočeské župy. Své první krůčky s tenisovou raketou začínají coby žáčci zkoušet Jaroslav Čapoun ml., Jaroslav Modřický, František Kubišta, Jana Kubištová, budoucí opory družstva dospělých, které v 60, letech patřilo do špičky Východočeského kraje a bojovalo dokonce o postup do II. celostátní ligy.

V letech 1967-69 byl dřevěný plot kolem areálu nahrazenbetonovým oplocením.


V roce 1969 vítězí družstvo ve složení Vanc, Panocha, Jar. Čapoun, Jiravský, Modřický, Kubišta, Mrákotová, Kubištová ve Východočes-kém divizním přeboru. 

 


























V 70. a 80. letech se stává významnou sportovně kulturní akcí Novobydžovský TRPASLÍK. Jednalo se o tenisový turnaj, kterého se účastnili známí herci, zpěváci a sportovci.

Vše započalo 9. června 1979, kdy se uskutečnil první ročník tohoto turnaje za účasti 11 známých osobností. Byli mezi nimi Miloš Skalka - tehdy redaktor časopisu Květy, později známý diskžokej, Jiří Štědroň - zpěvák, spolu s hudebníkem Vladimírem Rukavičkou, členem své doprovodné skupiny, kompletní skupina Katapult - Říha, Šindelář, Kohout se svým textařem Ladislavem Vostárkem, Roman Skamene - herec, Zdeněk Merta - skladatel a Miroslav Paleček - písničkář, který se stal zároveň vítězem prvního ročníku. 


Druhý ročník se konal 1. června 1980 a původní sestavu rozšířily další známá jména - Vladimír Merta - hudebník, publicista a spisovatel, Luděk Sobota - herec, bavič, scénárista a režisér, Milan Drobný - zpěvák a producent, Vladimír Mišík - zpěvák a muzikant, František Řehák - herec a novobydžovský rodák, Václav Vydra - herec, Jiří Korn - zpěvák, tanečník a herec, Lešek Semelka - zpěvák a skladatel, Bořek Procházka - herec, Jaroslav Čada - varhaník skupiny Kardinálové, Jiří Vopršal - rozhlasový spíkr, Lexa Čihař - baskytarista skupiny Bacily. Vítězem tohoto ročníku při neúčasti Mirka Palečka se stal herec divadla "Na zábradlí" Bořek Procházka, který ve finále porazil Jiřího Vopršala. Tento ročník navštívilo přes tisíc diváků.


Třetí ročník v roce 1981 představil vedle tradičních účastníků (Paleček, Štědroň, Merta, Drobný, Řehák) i nové tváře - Františka Prokopa - kytaristu Orchestru Československé televize, Vratislava Plachetu - bubeníka téhož orchestru, Jaroslava Kopice - redaktora Mladé fronty, ing. Antonína Bubeníka - mezinárodního tenisového rozhodčího, Jana Vančuru - člena skupiny Plavci, Karla Zicha - zpěváka, Jiřího Stivína - multiinstrumentalistu a skladatele, Jiřího Nováka - bývalého československého reprezentanta v ledním hokeji, který ve finále podlehl Mirkovi Palečkovi.

V tomto roce se poprvé hrála i čtyřhra, vítězem se stali Ladislav Vízek s Luďkem Macelou, fotbalisté Dukly Praha.


Čtvrtý ročník se odehrál ve dnech 29. - 30. května 1982. Z nových tváří, které se objevily v tomto ročníku, je třeba jmenovat Jiřího Wimmera - herce Ypsilonky, Karla Vágnera - hudebníka a kapelníka, Standu Procházku st. - zpěváka a čelního představitele české lidovky, Mirka Jelínka - trumpetistu Orchestru Československé televize, Damiána Kaušitze - výtvarníka, Petra Řezáče - fotoreportéra Mladé fronty, Ivana Štědrého - hudebního dramaturga Československé televize.

Ve finále opět zvítězil Mirek Paleček, který porazil Zdeňka Mertu. Čtyřhru vyhrál pár Velek - Škoda. Novinkou tento rok byla soutěž žen, ve které nastoupila pouze jedna žena, herečka Drahomíra Vlachová.


Pátý ročník se konal ve dnech 28. - 29. května 1983. A opět se na seznamu účastníků objevují stará známá jména – Vladimír Merta, Roman Skamene, Jiří Štědroň, Miroslav Paleček, Standa Procházka st., Zdeněk Merta, Jiří Vopršal, Karel Štědrý, Milan Drobný, Jan Čenský, Viktor Sodoma, František Řehák, ing. Antonín Bubeník, Ladislav Štaidl, Karel Vágner, Vladimír Mišík, Jiří Wimmer, Jiří Stivín, Jan Vančura. Na seznamu účastníků se objevují i tři ženy – Olga Fröhlichová, Zdena Hadrbolcová a Dáša Neblechová. Z tohoto ročníku se bohužel nedochovaly výsledky, ale z průběhu předchozích ročníků lze předpokládat, že opět zvítězil Mirek Paleček.

Další ročníky TRPASLÍKA se uskutečnily ještě v letech 19841988.

 

Roku 1987 je zbourána původní dřevěná klubovna u kurtu č. 1 a v letech 1987-89 je na jejím místěvybudována klubovna nová s šatnami, sprchami a sociálním zařízením v přízemí a novou klubovou místností s kuchyňkou, barem a sociálním zařízením., která skýtá prostor pro občerstvení hráčů i diváků při tenisových utkáních a turnajích. V tomto prostoru se konají valné hromady klubu a stává se také centrem konání klubových společenských akcí.


Dne 9. Září 1991 se zde konala volební valná hromada členů klubu, na které bylo odhlasováno vystoupení z tělovýchovné jednoty Jiskra Nový Bydžov. Z klubu se tak stal samostatný právní subjekt, který se vrátil k původnímu názvu LTC Nový Bydžov (Lawn tennis club). Byly schváleny nové stanovy a zvolen byl pětičlenný výkonný výbor, jehož předsedou se stal Pavel Štefan.

V roce 2004 končí lajnování vápnem a na dvorce jsou instalovány nové umělé lajny.

V roce 2005 je u kurtu č. 1 vedle nové klubovny postaven zděný krb s grilem. Dále jsou v tomto roce vyměněny sloupky nesoucí sítě na kurtech č. 5 a 6. V roce 2006 následovala výměna sloupků také na kurtech č. 1 - 4.

V roce 2007 byl nahrazen starý dřevěný plot na jižní straně areálu (k pile) novým vysokým drátěným plotem.

Roku 2008 byla realizována rekonstrukce terasy nové klubovny a roku 2009 rekonstrukce terasy, izolace obvodového zdiva a oprava fasády staré klubovny.

V roce 2011 byly zrekonstruovány vnitřní prostory staré klubovny včetně výměny oken a dveří a vystavěn byl nový plot mezi tenisem a fotbalem.


V roce 2011 dochází ke znovuvzkříšení Novobydžovského TRPASLÍKA. Podařilo se navázat na tuto tradici ve spolupráci s Agenturou Amfora a tím obnovit tento tehdy populární turnaj.

První novodobý ročník se uskutečnil 4. září 2011. Účast byla hojná a opět nechyběl tradiční účastník a mnohonásobný vítěz Miroslav Paleček. Opět se zde sešlo mnoho známých jmen zpěváků, herců a sportovních činitelů - Karel Bláha, Karol Dobiáš, Stanislav Hložek, Ivo Jahelka, Josef Laufer, Antonín Panenka, Milan Pitkin, Pavel Richter, Petr Salava, Lešek Semelka, Pavel Steiner, Václav Tittelbach, Pavel Větrovec, Petr Vichnar, Filip Renč, Miroslav Čamaj, Karel Štědrý a Jiří Štědroň. Ani v tomto ročníku nechyběly ženy - Jolana Smyčková a Marie Retková.

V pořádání této akce klub pokračoval až do roku 2021, kdy se konal poslední ročník. Pro neustále rostoucí náklady a malý zájem veřejnosti tak byl TRPASLÍK po deseti letech ukončen.

 

V roce 2020 se konal na kurtech klubu také poslední ročník amatérského turnaje ZŮRA CUP. Tento turnaj se stal tradiční sportovní akcí vždy v letních měsících červenci nebo srpnu. Tradice započala začátkem 90. let a odehraných 28 ročníků svědčí o oblíbenosti tohoto na účastníky a ceny bohatého turnaje. Legendou tohoto turnaje se stal bydžovský tenista Pavel Kraus se 7 tituly vítěze ve dvouhře a 2 tituly ve čtyřhře.




Na valné hromadě konané 10. 10. 2015 mění klub svou právní identitu na zapsaný spolek a jsou odhlasovány i příslušné změny ve stanovách spolku.


V průběhu zimních přestávek byla zrealizována výstavba opěrných zídek a zároveň základů pro nové oplocení podél kurtu č. 1 - 2017, za kurtem č. 1 - 2018, za kurtem č. 2 - 2019 a za kurty 5 a 6 - 2020.       V roce 2019 byl postaven odpadový box za starou klubovnou a v roce 2021 byla podél klubovny zbudována opěrná zeď s chodníkem.


V roce 2022 proběhla rekonstrukce sezení u krbu vedle nové klubovny a zrekonstruována byla také kuchyně v tenisovém baru.